ihaŋble

2/27/1973

Lakȟóta Nawíčhakičižiŋpi Okȟólakičhiye (AIM) Čhaŋkpé Ópi ektá ípi na éna iglóničapi.

 

2/28/2013

Sápa Úŋ Waníkiya Tȟúŋpi Wičálapi Okášpe Itȟáŋčhaŋ kiŋ, Pope Benedict ečíyapi kiŋ hé, enákiye. 1415 heháŋtaŋhaŋ Sápa Úŋ Itȟáŋčhaŋ waŋžíni héčhuŋ šni.

 

2/29/1940

Ótȟokaheya hásapa wíŋyaŋ waŋ Oscar eyápi waŋ ohíič’iye. Hattie McDaniel Gone with the Wind él "Mammy" škáte.  

 

3/1/1953

Joseph Stalin, Soviet itȟáŋčhaŋ kiŋ, wanáǧiktepi na áptaŋye. Hetáŋhaŋ tópa-čhaŋ yuŋkȟáŋ t’é.

 

3/2/1962

Tȟabškáta wičháša waŋ Wilt Chamberlain ečíyapi čha oškáte waŋžíla él wóiglamna opáwiŋǧe káǧe. Hé itȟókab tuwéni henákeča ihúŋni šni.

 

3/3/2005

Steve Fossett ečíyapi waŋ kiŋyékhiyapi waŋ makȟá aóhomni išnála kiŋyékhiyiŋ na wáŋčala ešá wígli ognáke šni.

 

3/4/1837

Otȟúŋwahe tȟáŋka waŋ Chicago eyápi kiŋ hé ótȟokaheya yusútapi

 

3/5/1770

Boston Wičhákasotapi eyápi kiŋ hé: Boston él, Šagláša Akíčhita eyá Míla Háŋska ikčéka záptaŋ kat’íyewičhayapi. Hetáŋhaŋ waníyetu záptaŋ yuŋkȟáŋ okíčhize tȟáŋka waŋ hiyú kte.

 

3/6/1836

Alamo Okíčhize kiŋ: Texas akíčhita iyéčhiŋka ópȟa opáwiŋǧe sáŋm wikčémna šaglóǧaŋ sáŋm šakówiŋ akíčhita čhúŋkaške él iglóničapi. Akéyamni-čhaŋ heháŋyaŋ Spayóla akíčhita kȟoktópawiŋǧe yámni onážiŋwičhayapi na aóglutȟewičhayapi na hé aŋpétu kiŋ étȟawičhakpapi na wičháktepi na akíčhita čhúŋkaške kiŋ wičhákhipi.

 

3/7/1965

Aŋpétu Wakȟáŋ Wé Okáȟtaŋpi: Alabama ektá, čhaŋksáyuha kiŋ Hásapa opáwiŋǧe šákpe naíč’ižiŋpi kta khiwítayapi čha iyáwičhaȟpayapi na úŋtȟuŋwičhayapi naíŋš wičhákat’api.

 

3/8/1782

Gnadenhutten, Ohio ektá, Míla Háŋska akíčhita ikčéka eyá ikčé wičháša na ikčé wíŋyaŋ (Lenape Oyáte etáŋhaŋ) wikčémna napčíyuŋka sáŋm šákpe wičháktepi. Lakȟóta tȟókeča eyá wašíču kiŋ ahítȟawičhakpa-haŋpi éyaš Lenape kiŋ wal’íyopȟewičhayapi. Lé “Gnadenhutten Wičhákasotapi” eyápe ló.

 

3/9/1916

Spayóla Oyáte Wóitȟaŋčhaŋ Iȟpékiyapi: Pancho Villa, zuyá itȟáŋčhaŋ kiŋ, zuyá wičháša opáwiŋǧe záptaŋ awíčhayiŋ na otȟúŋwahe waŋ Columbus, NM eyápi kiŋ hé tȟakpé aí. 

 

3/10/1876

Alexander Graham Bell ótȟokaheya ȟčiŋ omás’apȟe uŋ tuwá kaíyuzeya mas’ákipȟe. Kičhí wówaši ečhúŋ waŋ thiúŋma-ta yaŋká čha kiyúȟla na “Mr. Watson, hiyú yetȟó, waŋčhíyaŋka wačhíŋ yeló,” eyé. 

 

3/11/1824

Tȟuŋkášilayapi Lakȟóta Awáŋyaŋka Okȟólakičhiye (BIA) kiŋ ótȟokaheya káǧapi.

 

3/12/1894

Mississippi él, mnikápȟopapi okáǧe waŋ “Coca-Cola” eyápi kiŋ hé ótȟokaheya káǧapi na wíyopȟeyapi.

 

3/13/1697

Guatemala ektá, Spayóla-Wašíču oyáte kiŋ Maya oyáte kiŋ wičháktepi, na otȟúŋwahe waŋ eháke gluhápi kiŋ wičhákhipi.

 

3/14/1879

Albert Einstein, wapásika očháštȟaŋiŋ kiŋ, tȟúŋpi.

 

3/15/44BC

Julius Caesar, Roman itȟáŋčhaŋ kiŋ, čhapȟápi na ečhél ktépi. Tȟakȟólaku é na ób wówaši ečhúŋ kiŋ épi čha héčhuŋpi.

 

3/16/1968

Vietnam Okíčhize: My Lai Wičhákasotapi eyápi kiŋ hé: Míla Háŋska akíčhita okášpe waŋ Vietnamese wičhóthi waŋ étȟakpapi na opáwiŋǧe tóna wičhákasotapi, wíŋyaŋ na wakȟáŋyeža kȟóya.

 

3/17/1992

Hásapa Makȟóčhe Itókaǧata él, oyáte kiŋ wówapi iyóȟpekiyapi na hásapa na wašíču oyáte kiŋ henáuŋs tȟéhaŋ kakhínuŋkȟaŋkiya úŋpi k’uŋ kpažúžupi na éeye ákhilečhelya wóiwaža yuhápi kta wóštaŋpi.

 

3/18/1959

Dwight D. Eisenhower, Míla Háŋska tȟuŋkášilayapi kiŋ, wóopȟe waŋ čhaž’óigwa na ečhél iyópteye; héčhel Hawai’i makȟópašpe iwíkčemna záptaŋ kta yusúta.

 

3/19/1918

Tȟuŋkášilayapi Omníčiye kiŋ wóštaŋpi na mázaškaŋškaŋ okášpe káǧapi na nakúŋ wétu na ptaŋyétu čhaŋ mázaškaŋškaŋ yutȟókečapi wičhóȟ’aŋ kiŋ ótȟokaheya káǧapi.

 

3/20/2003

Čhasmú Makȟóčhe Okíčhize ičínuŋpa kiŋ iyáye. Míla Háŋska Makȟóčhe na Australia na Poland ótȟokaheya Iraq ektá tȟakpé ípi.

 

3/21/1413

Šagláša Makȟóčhe ektá, Henry Ičízaptaŋ watȟéšlagkičatȟuŋpi na wičhášayatapi káǧapi.

 

3/22/1621

Plymouth Wičhóthi ektá, Massasoit – Wampanoag Oyáte itȟáŋčhaŋ kiŋ – wašíču kiŋ (“Pilgrims”) ób tȟoká wólakȟota káǧe.

 

3/23/1806

Lewis na Clark, waátuŋwaŋ wičháša kiŋ, wiyóȟpeyata mniwáŋča kiŋ ektá ihúŋnipi na kawíŋȟ khiglápi, tȟa-wíčhaša kiŋ ób.

 

3/24/1958

Elvis Presley, lowáŋ wičháša kiŋ, čhažé kaȟníǧapi na akíčhita káǧapi.

 

3/25/1947

Elton John – lowáŋ wičháša na olówaŋ káǧa na čhaŋyúkiza wičháša kiŋ – tȟúŋpi.

 

3/26/1827

Ludwig van Beethoven – olówaŋ káǧa na čhaŋyúkiza wičháša kiŋ – wičhóni ékignake.

 

3/27/1886

Geronimo, Apache zuyá itȟáŋčhaŋ kiŋ, tȟéhaŋ Míla Haŋská akíčhita kiŋ wičhákhize k’uŋ iyénayiŋ na ič’íč’u. Héčhel Apache Okíčhize eyápi kiŋ inážiŋ.

 

3/28/1979

Makhíyutȟapi Yámni Wíta: Wókaza wakȟáŋgli káǧa othí waŋ nakȟáta sáŋm iyéič’iyiŋ na toháŋyaŋ šló. Itȟáŋokšaŋ tȟuŋkášilayapi kiŋ oyáte kiŋ iyáyewičhayapi.

 

3/29/2014

Šagláša Makȟóčhe ektá ótȟokaheya wóopȟe ogná wičháša kiŋ hiŋgnátȟuŋpi na wíŋyaŋ kiŋ tȟawíčutȟuŋpi okíhipi.

 

3/30/1981

Wičháša waŋ Tȟuŋkášilayapi Ronald Reagan kat’íyeye-wačhíŋ ó na nakúŋ wičháša núm kȟó wičháo. Éyaš Reagan kté šni, na oyúspapi.

 

3/31/1959

Dalai Lama iáketopa kiŋ Tibet etáŋhaŋ naphíŋ na Indian oíčaǧo kiŋ ópta iyáye. Hél oónakižiŋ waŋ k’úpi na ečhél akšížapi.

 

4/1/1999

Uŋčíyapi Makȟóčhe tȟuŋkášilayapi kiŋ wazíyata laȟčiŋ makȟóčhe waŋ pašpápi na Ikčé Oyáte kiŋ yuháwičhakhiyapi, “Nunavut” eyápi.

 

4/2/1902

Ótȟokaheya itówapinaškaŋškaŋ othí waŋ yuǧáŋpi – “Wakȟáŋgli Owápazo Thípi” eyápi – Los Angeles ektá.

 

4/3/1974

Khéya Wíta él wiyóhiyaŋpata wamníyomni líla óta (“wičhákaȟwoka” eyápi héčha) kaíčhaǧe. Na hená tuwá opáwiŋǧe yámni akézaptaŋ wičhákte, na kȟoktópawiŋǧe záptaŋ sáŋm opáwiŋǧe záptaŋ úŋtȟuŋwičhaye.

 

4/4/1968

Wašíču waŋ James Earl Ray ečíyapi čha Martin Luther King, Jr. kat’íyeyiŋ na íyečhana t’é.

 

4/5/1614

Virginia makȟópašpe ektá Ikčé Wíŋyaŋ waŋ Pocahontas ečíyapi čha ská wičháša waŋ John Rolfe ečíyapi čha hiŋgnátȟuŋ.

 

4/6/1909

Wičháša núŋm (Robert Peary na Matthew Henson ewíčhakiyapi) ótȟokaheya makȟásitomni Wazíyata Iháŋke ektá ihúŋnipi.

 

4/7/1805

Lewis na Clark épi na tȟawíčhaša kiŋ Miwátani wičhóthi etáŋhaŋ iyáyapi na akhé wiyóȟpeyatakiya Mnišóše Wakpá ogná ománipi.

 

4/8/1954

Hebláska Čhehúpa, Saskatchewan (Uŋčíyapi Makȟóčhe) iwáŋkab, kiŋyékhiyapi núŋm kahíŋȟpekičhiyapi na wikčémna yámni sáŋm šakówiŋ t’ápi.

 

4/9/1867

Míla Háŋska Tȟuŋkášilayapi Tȟómničiye kiŋ wóštaŋpi ečhíyataŋhaŋ Alaska makȟóčhe kiŋ Russia aópȟetȟuŋpi.

 

4/10/1912

Mniwáŋča wáta tȟáŋka waŋ, “Titanic” eyápi kiŋ hé, ótȟokaheya wáta oínažiŋ etáŋhaŋ iyáyiŋ na Míla Háŋska tȟamákȟočhe étkiya yé. Tóhaŋni ihúŋni kte šni.

 

4/11/1968

Tȟuŋkášilayapi Lyndon Johnson wóopȟe waŋ čhaž’óigwa na ečhél yusúta. Héčhel wašíču kiŋ hásapa kiŋ pahúkhul wičháyuzapi okíhipi šni wasúwičhakhiyapi.

 

4/12/1945

Tȟuŋkášilayapi Franklin Roosevelt t’á čha tȟuŋkášilayapi íyokhihe – Harry Truman – óštaŋ itȟáŋčhaŋ káǧapi.

 

4/13/1970

Wičháȟpi wáta waŋ Apollo Iákeyamni eyápi čha Haŋhépi Wí ektá yá háŋl imáhel waníya ognáke waŋ uŋgnáhelaka napȟópiŋ na él ománi kiŋ hená wókȟokipȟeya iȟpéwičhaye.

 

4/14/1865

Owápazo thípi ektá wičháša waŋ John Wilkes Booth ečíyapi čha Tȟuŋkášilayapi Abraham Lincoln khuté na ó.

 

4/15/1912

Mniwáŋča wáta tȟáŋka waŋ, “Titanic” eyápi kiŋ hé, čháǧa wíta waŋ kahíŋȟpeyiŋ na hetáŋhaŋ oápȟe núŋpa yuŋkȟáŋ mnimáhel okáspa iyáye. Kȟoktópawiŋǧe sáŋm opáwiŋǧe záptaŋ t’ápi.

 

4/16/1963

Martin Luther King, Jr. okáške thípi él yaŋkíŋ na “Birmingham Okáške Thípi Etáŋhaŋ Wówapi Owáwa” kiŋ owá na yuótȟaŋiŋ.

 

4/17/2014

NASA tȟa “Kepler” mas’íwaŋyaŋke tȟáŋka kiŋ ótȟokaheya wičháȟpi tȟókeča waŋ él wamákȟa waŋ Makȟá kiŋ lé íŋskokeča čha aóhomni yá čha iyéye.

 

4/18/1906

Makȟáčhaŋčhaŋ waŋ é na pȟéta tȟáŋka waŋ San Francisco otȟúŋwahe kiŋ haŋké áta iháŋgye, na óta t’ápi.

 

4/19/1993

Kiŋyékhiyapi waŋ Iowa él makȟá kiŋ kahíŋȟpeyiŋ na šaglóǧaŋ t’ápi, na waŋží South Dakota makhítȟaŋčhaŋ George Mickelson é.

 

4/20/1999

Columbine Owáyawa Waŋkátuya ektá sémni núm ób wayáwa na waúŋspekhiye óta wičhákhutepi. Akéyamni kat’íyewičhayapi na wikčémna núŋpa saŋm waŋží wičháopi, na heháŋl ič’íktepi.

 

4/21/1934

Wašíču wakȟáŋ waŋ Loch Ness ektá mniwátu tȟáŋka waŋ itówapi ičú kéyiŋ na itówapi kiŋ wótȟaŋiŋ wówapi él yuótȟaŋiŋ. (Itȟáhena waníyetu óta yuŋkȟáŋ wičákȟe šni čha íyašlalyapi.)

 

4/22/1945

Adolf Hitler makȟá mahél ináȟma úŋ háŋl, okíyakapi na Soviet akíčhita kiŋ aú na Iyášiča kiŋ onážiŋyaŋ awíčhaupi kéyapi, čha ič’íkte kta načhéča kéya owíčhakiyake.

 

4/23/2005

Ótȟokaheya YouTube itówapinaškaŋškaŋla waŋ káǧapi na yuótȟaŋiŋpi. “Lé miyé, wamákȟaškaŋ okáške ektá waúŋ” eyápi.

 

4/24/2005

Ótȟokaheya wapásika eyá šúŋka waŋ iyéčheȟčiŋ káǧapi. “Snuppy” eyá čhaštȟúŋpi.

 

4/25/2015

Baltimore otȟúŋwahe ektá čhaŋksáyuha kiŋ hásapa wičháša waŋ Freddie Gray ečíyapi čha oyúspapi na kašká yaŋké kiŋ ičhúŋhaŋ t’é. Óta lé ačháŋzekapi na ok’óke. Húŋȟ wawíhaŋgya ománipi, na óta owíčhayuspapi.

 

4/26/1803

Siháŋska Makȟóčhe iwáŋkab wakȟáŋ woȟpá waŋ napȟópiŋ na obléčela kȟoktópawiŋǧe tóna makȟáta hiŋȟpáye. Héčhel wašíču wapásika kiŋ wakȟáŋ woȟpá kiŋháŋ ótȟokaheya okáȟniȟ áyapi.

 

4/27/1986

Chernobyl ektá wókaza wakȟáŋgli okáǧe thípi waŋ napȟópiŋ na haŋkéya šló ahí kiŋ íyohakab, wičhóthi na otȟúŋwahe éya itȟáŋokšaŋ yaŋké kiŋ etáŋhaŋ oyáte kiŋ napȟéwičhayapi, líla wókȟokipȟeka čhaŋkhé.

 

4/28/1967

Vietnam Okíčhize: Napé-uŋ-kičhízapi wičháša waŋ Muhammed Ali ečíyapi kiŋ hé akíčhita káǧapi kte kiŋ hé wičála šni čha wóohiye é na kȟaŋsú kiŋ khípi.

 

4/29/1992

Los Angeles ektá čhaŋksáyuha eyá Rodney King íčat’a kaílelepi kiŋ hená owáyasu él iyáuŋpephiča šni kéyapi yuŋkȟáŋ áta ok’óke. Óta wóčhaŋzeka uŋ wawíhaŋgyapi na thikáȟlokapi na waíič’ikčupi, na íčhignuniyaŋ wikčémna záptaŋ sáŋm yámni t’ápi.

 

4/30/1803

Kȟoktášiča akézaptaŋ uŋ Míla Háŋska tȟuŋkášilayapi kiŋ Louisiana Makȟóčhe eyápi kiŋ hé opȟétȟuŋpi, na ečhél Míla Háŋska makȟóčhe kiŋ líla yutȟáŋkapi.

 

5/1/1956

Jonas Salk pȟežúta čhapȟápi waŋ káǧe, polio eyápi kiŋ hé anáptelyiŋ kta čha, yuŋkȟáŋ lé aŋpétu kiŋ yuóbleče.

 

5/2/2011

Osama bin Laden – Čhasmú Makȟóčhe wičháša waŋ wóoyusiŋka na wókhipažiŋ uŋ Míla Háŋska Oyáte líla óta t’ewíčhaye k’uŋ hé – Pakistan él akíčhita iyéyapi na kat’íyeyapi.

 

5/3/1963

Birmingham, Alabama ektá hásapa oyáte kiŋ naíč’ižiŋpi na čhaŋkú él hótȟaŋiŋpi yuŋkȟáŋ čhaŋksáyuha kiŋ anáwičhaptapi kte ȟčiŋ íčat’a wičhákhuwapi, čhaŋksá na pȟelkásni mniínasliye na čhaŋksáyuha šúŋka očhíŋšiča uŋ. Óta wičhítenaškaŋškaŋ él lená waŋyáŋkapi na áta tȟaŋságt’api.

 

5/4/1970

Vietnam Okíčhize: Ohio thiyáta akíčhita kiŋ Kent State Owáyawa Waŋkátuya ektá yewíčhayapi na wayáwa eyá wakhípažiŋpi na uŋ hótȟaŋiŋpi čha wičhákhutepi. Tópa wičháktepi na nakúŋ napčíyuŋka wičháopi.

 

5/5/1877

Míla Háŋska akíčhita kiŋ líla Tȟatȟáŋka Íyotaka na tȟóyate kiŋ naǧíyewičhayapi na theȟíya wičhákhuwapi čha Uŋčíyapi Makȟóčhe ektá wičhágloi na éna iglóničapi.

 

5/6/1877

Mnináblaska él, Paháska Oyáŋke ektá Tȟašúŋke Witkó nakéš ic’íc’u na Míla Háŋska akíčhita kiŋ wayáka ičúpi, tȟawát’elye šni éyaš.

 

5/7/1986

Uŋčíyapi Makȟóčhe wičháša waŋ Patrick Morrow ečíyapi čha ȟé šakówiŋ makȟásitomniyaŋ iháŋkeya waŋkálkatuya kiŋ iyúha iyáli. (Lé aŋpétu kiŋ ičíšakowiŋ kiŋ iyáhe.)

 

5/8/1973

Wikčémna šakówiŋ sáŋm waŋží čhaŋ heháŋyaŋ Lakȟóta Nawíčhakičižiŋ Okȟólakičhiye (AIM) kiŋ Čhaŋkpé Ópi él iglóničapi k’uŋ waná heháŋyela, na él ópȟapi kiŋ óta ȟčiŋ ič’íč’upi.

 

5/9/1887

“Buffalo Bill” Cody tȟa wópazo (“Wiyóȟpeyata Watȟógla Wópazo” eyápi kiŋ hé) ótȟokaheya yuǧáŋ, Šagláša Otȟúŋwahe Tȟáŋka él.

 

5/10/1869

Mázačhaŋku waŋ wiyóhiyaŋpataŋhaŋ káǧapi na uŋmá wiyóȟpeyataŋhaŋ káǧapi kiŋ kítaŋȟčiŋ yuwáŋžilapi na ečhél yuštáŋpi, Utah makȟópašpe él, “wihúŋpaspa mázaskazi” eyápi kiŋ uŋ íčhiyokhiheyapi.

 

5/11/1846

Míla Háŋska Tȟuŋkášilayapi James Polk zuyá wóštaŋpi waŋ iyópteyiŋ na ečhél Míla Háŋska oyáte kiŋ Spayóla Makȟóčhe azúyapi.

 

5/12/1965

Soviet wičháȟpi wáta waŋ Luna Záptaŋ ečíyapi čha haŋhépi wí kiŋ kahíŋȟpeye.

 

5/13/1989

Pȟečhókaŋ Haŋska wayáwa óta Tiananmen Hóčhoka él khiwítayapi na akíȟ’aŋič’iya iglóničapi. Tȟuŋkášilayapi kiŋ khipážiŋpi.

 

5/14/1973

Míla Háŋska Oyáte kiŋ wičháȟpi oínažiŋ tȟokáhe kiŋ káǧapi, na “Skylab” eyá čhažéyatapi, na makȟá kiŋ aóhomnikhiyapi.

 

5/15/1928

Itówapi naškáŋškaŋyaŋpi waŋ Mickey Mouse ečíyapi kiŋ hé ótȟokaheya yutȟáŋiŋpi, wópazo waŋ “Plane Crazy” eyápi čha él.

 

5/16/1843

Čhaŋpágmiyaŋpi óta Missouri etáŋhaŋ ówečhiŋhaŋ wiyóȟpeyatakiya iyáyapi, wiyóȟpeyata mniwáŋča kiŋ ihúŋni wačhíŋpi kta čha, na oyáte kȟoktówawiŋǧe él ópȟapi. Hé ótȟokaheya héčhel ománipi.

5/17/1954

Míla Háŋska Owáyasu Waŋkátuye Ȟčiŋ kiŋ ówaŋžila wóštaŋpi naháŋ wašíču wayáwa na hásapa wayáwa kiŋ kakhínuŋkȟaŋ wayáwapi kiŋ hé wašté šni, na ée íčhičahiya wayáwapi kta iyéčheča kéyapi. Hé “Brown v. Board of Education Wóštaŋpi” eyápe ló.

 

5/18/1980

Washington ektá Ȟeíle waŋ Mount St. Helens eyápi kiŋ hé napȟópe, na uŋ wikčémna záptaŋ sáŋm šakówiŋ wičhákte na líla wawíhaŋgye – čhúŋšoke tȟaŋkíŋkiŋyaŋ na blé kȟó iháŋgye.

 

5/19/1962

New York Otȟúŋwahe ektá tȟúŋpi aŋpétu kičhíčhopi tȟaŋka waŋ Tȟuŋkášilayapi John F. Kennedy úŋ tȟáŋtaŋhaŋ yuhápi, na él Marilyn Monroe aŋpétu tȟúŋpi olówaŋ kiŋ kilowaŋ.

 

5/20/1932

Kiŋyékhiyapi kaȟápa waŋ, Amelia Earhart ečíyapi kiŋ hé Uŋčíyapi Makȟóčhe etáŋhaŋ kiŋyáŋ iyáye, mniwáŋča kiŋ wiyóhiyaŋpatakiya iyúweǧiŋ kta čha. Hé ótȟokaheya wíŋyaŋ waŋ išnála inážiŋ-šni mniwáŋča tȟáŋka kiŋ kiŋyáŋ iyúweǧe.

5/21/1980

Itówapinaškaŋškaŋ waŋ “Wičháȟpi Okíčhize Ičízaptaŋ: Wókičhuŋze Tȟáŋka kiŋ Watȟókič’uŋ” eyápi kiŋ hé ótȟokaheya yuóblečapi.

 

5/22/1960

Makȟáčhaŋčhaŋ waŋ 9.5 iyútȟapi čha Chile makȟóčhe ektá táku óta iháŋgye. Leháŋhuŋniyaŋ makȟáčhaŋčhaŋ iyótaŋ waš’aka čha wapásika kiŋ iyútȟapi.

 

5/23/1945

Makȟásitomniyaŋ Okíčhize Ičínuŋpa: Iyášiča akíčhita itȟáŋčhaŋ, Heinrich Himmler ečíyapi kiŋ hé, ič’íkte, Wiyóȟpeyata Okȟólakičhiye kiŋ wayáka ičúpi kiŋ íyohakab.

 

5/24/1626

Wašíču waŋ Peter Minuit ečíyapi čha wíta tȟáŋka waŋ “Manhattan” eyápi čha ikčé oyáte eyá hél oúŋyaŋpi kiŋ líla wašágyela aópȟewičhatȟuŋ. Hetáŋhaŋ waníyetu tóna yuŋkȟáŋ hél otȟúŋwahe waŋ líla tȟáŋka čha híŋ kte.

 

5/25/1925

Scopes Wayásu wóečhuŋ kiŋ: Tennessee makȟópašpe kiŋ John Scopes iyáuŋpapi na wapási wóuŋspe él tóškhe táku ní úŋpi kiŋ hená ečhákel iglútȟokeča úŋpi kiŋ wayáwa kiŋ uŋspéwičhakhiya-haŋ kéyapi, na uŋ wóopȟe aglíheyapi.

 

5/26/1830

Tȟuŋkášilayapi Omníčiye kiŋ “Ikčé Oyáte Yuȟéyab Iwíčhačupi Wóštaŋpi” eyápi kiŋ hé iyópteyapi, na hetáŋhaŋ núŋpa-čhaŋ eháŋl Tȟuŋkášilayapi Andrew Jackson él čhaž’óigwa na ečhél yusúta. Íyečhana ikčé wičháša na wíŋyaŋ óta makȟóčhe wičhákhipi na wayáka s’e wiyóȟpeyatakiya kaȟáb awíčhayapi.

 

5/27/1933

Walt Disney Wakáǧa Okȟólakičhiye kiŋ itówapi naškáŋškaŋyaŋpi waŋ “Khukhúše Yámni Kiŋ” eyápi čha yuóblečapi. Na etáŋhaŋ olówaŋ waŋ “Tuwá Šuŋgmánitu Tȟáŋka waŋ Šíče ȟče kiŋ Kȟokípȟa he?” eyápi čha líla óta waštélakapi.

 

5/28/1937

San Francisco ektá “Čhúŋkaške Thiyópa Mázaskazi Čheyáktȟuŋpi” eyápi kiŋ hé ótȟokaheya yuǧáŋpi. Tȟuŋkášilayapi Roosevelt Tȟuŋkášila Othí ektá čheškíkȟaŋ waŋ apút’iŋziŋ na ečhél iyéčhiŋkiŋyaŋke kiŋ iyópta yápi okíhipi kéya wíyutȟe.

 

5/29/1953

Edmund Hillary é na Tenzing Norgay ȟé waŋ iyótaŋ háŋske kiŋ hé “Mt. Everest” eyápi kiŋ hé ipȟá kiŋ iyáhaŋpi. Hé itȟókab tuwéni alí šni.

 

5/30/1431

Siháŋska Makȟóčhe ektá, wikȟóškalaka waŋ Joan of Arc ečíyapi čha čhaŋpáslatapi aíyakaškapi na ȟugnáȟyapi na ečhél ktépi, azúwičhaye kiŋ uŋ.

 

5/31/1279BC

Eháŋk’ehaŋ Egypt makȟóčhe él, Ramesses Ičínuŋpa itȟáŋčhaŋ káǧapi, wašíčuiya “Pharoah”.

 

6/1/1868

Míla Háŋska kiŋ é na Šináglegleǧa Oyáte kiŋ Bosque Redondo Wólakȟota kiŋ čhaž’óigwapi. Héčhel Šináglegleǧa kiŋ tȟa-mákȟočhe waŋ toháŋtaŋ kiŋ él úŋpi éyaš etáŋhaŋ paȟéyab iyéwičhayapi čha ektá glápi okíhipi.

6/2/1763

Pontiac Tȟa Naíč’ižiŋ Zuyá Yápi Kiŋ: Ȟaȟátȟuŋwaŋ Oyáte kiŋ Michilimackinac Akíčhita Čhúŋkaške kiŋ wašíču kiŋ wičhákhipi. Léčhel akíčhita kiŋ wičhágnayaŋpi: čhúŋkaške kiŋ ikhíyela čháŋškopa škátapi na ečhél tȟogyé wíyukčaŋ-wičháyapi. Yuŋkȟáŋ tȟápa waŋ čhúŋkaške mahétakiya iyéyapi na khuwá kúŋzapi na ečhél thimá iyáyapi na wičhákhizapi.

 

6/3/1885

Maštíŋča Oyáte itȟáŋčhaŋ waŋ Matȟó Tȟáŋka ečíyapi čha Uŋčíyapi Makȟóčhe šuŋk’ákaŋyaŋg čhaŋksáyuha na akíčhita kiŋ nawíčhakiphiŋ na oyúspapi šni. Hé ehákela Uŋčíyapi Makȟóčhe él akíčhita kiŋ héčhel wičháuŋpi.

 

6/4/1919

Tȟuŋkášilayapi Omníčiye kiŋ Míla Háŋska Wóopȟe Wówapi kiŋ iáke-napčíyuŋka aégnakapi na ečhél wíŋyaŋ kiŋ íŋš-eyá wówapi iyóȟpeyapi okíhipi kéya wasúyapi.

 

6/5/1968

Robert Kennedy tȟuŋkášilayapi oítȟaŋčhaŋ ič’íčhuwa yuŋkȟáŋ Los Angeles él oȟpáye thípi waŋ ektá Palestinian wičháša waŋ Sirhan Sirhan ečíyapi čha našlóg hiyú na khuté na ó. Kennedy wáŋča-čhaŋ heháŋyaŋ theȟíya ȟpáyiŋ na íaŋpetu kiŋ t’é.

 

6/6/1944

Makȟásitomni Okíčhize Ičínuŋpa: Normandy Okíčhize kiŋ – akíčhita okȟólakičhiyapi 155,000 Siháŋska Makȟóčhe wazíyata (mniwáŋča óhuta ektá) watób na kiŋyáŋ éhuŋni na Íyašiča eyá makȟóčhe kiŋ tȟáwaič’iyapi na él iglóničapi kiŋ wičhákhizapi. Lé “D-Aŋpétu” eyápe ló.

6/7/1965

Míla Háŋska Owáyasu Waŋkátuya kiŋ “Griswold v. Connecticut” él wóštaŋpi ečhíyataŋhaŋ tuwé wakȟáŋkičhiyus úŋpi k’éyaš hokší-anápte inátȟake héčha úŋpi okíhipi kta wasúwičhakhiyapi.

 

6/8/1953

Míla Háŋska Owáyasu Waŋkátuya kiŋ wóštaŋpi ektá Tȟuŋkášila Othí Otȟúŋwahe él owóte thípi kiŋ iyúha hásapa kȟó él íyotagwičhakhiyapi na wówičhak’upi kte héčha kéyapi.

 

6/9/1972

Ȟé Sápa ektá wakȟáŋyaŋ maǧážu na uŋ Mnilúzahaŋ Otȟúŋwahe él mninátȟakapi waŋ nabláze. Hé uŋ etáŋhaŋ ihútawab mnihíyaya tȟáŋka waŋ líla wawíhaŋgyiŋ na tuwé opáwiŋǧe núŋpa sáŋm wikčémna yámni sáŋm šaglóǧaŋ wičhákte.

 

6/10/1692

Salem, MA ektá wíŋyaŋ waŋ Bridget Bishop ečíyapi čha waȟmúŋǧa škáŋ iyáuŋpapi yuŋkȟáŋ Gallows Hill eyápi héčhiya pȟayúksapi.

 

6/11/1971

Alcatraz wíta él ikčé wičháša na ikčé wíŋyaŋ tónakel wí akénapčiyuŋka heháŋyaŋ iglóničapi yuŋkȟáŋ waná Tȟuŋkášilayapi tȟa-ákičhita kiŋ owíčhayuspapi na éwičhayayapi, na ečhél phiyá tȟáwaič’iyapi.

 

6/12/1994

Nicole Brown Simpson é na tȟa-wíčhaša kiŋ Ronald Goldman čhawíčhapȟapi uŋ thíwičhaktepi, Simpson thí kiŋ itȟáŋkal. Óta hiŋgnáku tkȟá kiŋ, O.J. Simpson ečíyapi uŋ hé t’uŋgyápi.

 

6/13/2008

Uŋčíyapi Makȟóčhe Itȟáŋčhaŋ Stephen Harper Ikčé Oyáte eyá hél oúŋyaŋpi kiŋ wahóši wičhákaayiŋ na wóakičiktuŋže wičhákila, ičhíŋ eháŋni tȟuŋkášilayapi kiŋ čhiŋčápi óta wičhákhipi na owáyawa ečhékčhe éwičhagnakapi na hél líla theȟíya wičhákhuwapi.

6/14/1949

Šúŋka wičháša waŋ Albert II ečíyapi čha wičháȟpi wáta waŋ él ognákapi na waŋkátuya yeyápi. Hé ótȟokaheya šúŋka wičháša waŋží héčhuŋ.

 

6/15/1667

Ótȟokeya wašíču wakȟáŋ waŋ wé húŋȟ tuwé waŋ etáŋhaŋ ičúpi na tuwá tȟókeča waŋ k’úpi. Waákisniya k’uŋ Jean-Baptiste Denys ečíyapi.

 

6/16/1897

Míla Háŋska Tȟuŋkášilayapi kiŋ Hawai’i wíta makȟóčhe kiŋ oyáte eyá toháŋtaŋ kiŋ gluhápi kiŋ wičhákhipi na tȟáwaič’iyapi. Hetáŋhaŋ waníyetu óta yuŋkȟáŋ Míla Háŋska makȟópašpe (iwíkčemna záptaŋ kiŋ) káǧapi kte.

 

6/17/1876

Uŋžíŋžiŋtka Wakpála Okíčhize: Montana makȟóčhe ektá, Tȟašúŋke Witkó é naháŋ Lakȟóta na Šahíyela zuyá kȟoktópawiŋǧe sáŋm opáwiŋǧe záptaŋ Akíčhita Itȟáŋčhaŋ Tȟáŋka "Wičháȟpi Yámni" é na tȟawíčhaša kiŋ hená wičháktepila na napȟéwičhayapi.

 

6/18/1858

Charles Darwin tȟa wóiyukčaŋ waŋ; tókheškhe táku ní úŋ kiŋ hená iyúha wičhóuŋčhaǧe óptapta tȟókeča áyapi kiŋ hé ótȟokaheya gluótȟaŋiŋ.

 

6/19/1862

Míla Háŋska Tȟuŋkášilayapi Omníčiye kiŋ wasúyapi ečhíyataŋhaŋ wašíču kiŋ heháŋyaŋ hásapa wičháyuhapi okíhipi šni, na ečhél Dred Scott v. Sandford wóštaŋpi k’uŋ hé yužúžupi.

 

6/20/1975

Itówapinaškaŋškaŋ waŋ “Čhehúpa” eyápi kiŋ hé yuótȟaŋiŋpi na pazópi. Mázaska kȟoktášiča líla óta iglámna, na heháŋtaŋhaŋ itówapinaškaŋškaŋ tȟaŋkíŋkiŋyaŋ kiŋ óta ȟča blokétu eháŋl yuóblečapi.

 

6/21/1982

John Hinckley – wičháša waŋ Tȟuŋkášilayapi Reagan kte-wáčhiŋ k’uŋ hé – yasúpi na wačhíŋgnuni uŋ iyáuŋpephiča šni kéyapi.

 

6/22/1633

Rome ektá, Owáčhekiye Itȟáŋčhaŋ kiŋ Galileo Galilei čhokúŋpi na tȟa wóiyukčaŋ waŋ makȟá kiŋ wamákȟognaka kiŋ čhókata láȟčiŋ yaŋké šni (ečháŋleš wí kiŋ hél yaŋké) eyé kiŋ hé oyáte wičhítȟokab iȟpékiyiŋ kte héčha kéya yasúpi.

 

6/23/1683

William Penn é naháŋ Lenni Lenape Oyáte kiŋ wíčazo yutȟáŋpi na ečhél wólakȟota káǧapi, Pennsylvania makȟóčhe él.

 

6/24/1374

Aachen, Iyášiča Makȟóčhe ektá, uŋgnáhelaka óta natá witkópi s’eléčheča yuŋkȟáŋ čhaŋkú ogná, naíŋš tuktétu kakhéš, wakȟáŋyaŋ wíhaŋblapi na psípsičapi na natíŋtiŋpi. Lé “St. John tȟa-wáčhipi eyápe ló.

 

6/25/1984

Lowáŋ wičháša waŋ Prince ečíyapi kiŋ hé olówaŋ onáǧoye omnáye waŋ “Maǧážu Tȟóša” eyápi uŋ hé gluótȟaŋiŋ. Kȟoktášiča líla óta wíyopȟekiye.

6/26/1876

Pȟeží Slá Wakpála Okíčhize: Lakȟóta na Šahíyela zuyá kiŋ Pȟehíŋ Háŋska é na tȟa-ákičhita kiŋ iyúha ȟčiŋ wičhákasotapi. Tuwé ȟča čha Pȟehíŋ Háŋska kté kiŋ leháŋhuŋniyaŋ tuwéni slolyé šni.

 

6/27/1760

Echoee Okíčhize: Cherokee zuyá wičháša eyá Šagláša akíčhita óta wičháktepi na napȟéwičhayapi, Anglo-Cherokee Okíčhize Tȟáŋka kiŋ él.

 

6/28/1914

Gavrilo Princip ečíyapi waŋ Archduke Franz Ferdinand (Austrian itȟáŋčhaŋ kiŋ) é na tȟawíču kiŋ kat’íyewičhaye, na hé uŋ etáŋhaŋ Makȟásitomniyaŋ Okíčhize Tȟáŋka Tȟokáhe kiŋ iyáye.

 

6/29/1975

Steve Wozniak ótȟokaheya wóuŋspe omnáye waŋ (“Tȟaspáŋ Tȟokáhe”) iyé káǧa čha iyútȟe.

6/30/1882

Charles Guiteau, wičháša waŋ aléčhala Tȟuŋkášilayapi James Garfield kat’íyeye kiŋ hé, pȟayúksapi na ečhél ktépi, Tȟuŋkášila Othí él.

 

7/1/2007

Šagláša Makȟóčhe ektá tȟuŋkášilayapi kiŋ wasúyapi ečhíyataŋhaŋ tuwéni thimá čhaŋnúŋpa okíhi šni keyápi, thípi ikčéka ektá ečéla.

 

7/2/1937

Amelia Earhart é na tȟawówaši Fred Noonan kiŋyékhiyapi ogná makȟá aóhomni kiŋyé wačhíŋpi kiŋ él mniwáŋča iwáŋkab tókȟaȟ’aŋpi, na hetáŋhaŋ tuwéni waŋwíčhayaŋke šni.

 

7/3/1938

Tȟuŋkášilayapi Franklin Roosevelt Gettysburg okíčhize oyáŋke ektá í na hél Ožáŋžaŋ Oíhaŋke Waníča Wólakȟota Wókiksuye eyápi kiŋ yusúta, na “pȟéta oíhaŋke waníča” kiŋ yuíle.

 

7/4/1776

Míla Háŋska Oyáte kiŋ Šagláša wičhášayatapi kiŋ okíyakapi yuŋkȟáŋ heháŋtaŋhaŋ tȟokátakiya iglúhapi kta iglásupi kéyapi.

 

7/5/1971

Míla Háŋska Wóopȟe Wówapi Tȟaŋka kiŋ akhé wóyutȟokeča waŋ aégnakapi (iwíkčemna šákpe kiŋ) na ečhél tóna waníyetu akéšagloǧaŋ naíŋš hé išáŋm iyénakečapi kiŋ hená íŋš-eyá wówapi iyóȟpeyapi él ópȟapi okíhipi keyá wasúyapi.

7/6/1885

Wapásika waŋ Louis Pasteur ečíyapi kiŋ hé gnaškíŋyaŋ wičhókhuže pȟežúta waŋ káǧiŋ na hokšíla waŋ súŋka gnaškíŋyaŋ waŋ yaȟtáka čha čhapȟá k’ú na hokšíla kiŋ wičháyuš’iŋyaye s’e gnaškíŋyaŋ wičhókhuže ečhéča šni na ečháŋleš akísni.

 

7/7/1981

Tȟuŋkášilayapi Ronald Reagan Sandra Day O’Connor Míla Háŋska Owáyasu Waŋkátuye Ȟčiŋ él égnake. Hé ótȟokaheya wíŋyaŋ waŋ hél ópȟa.

 

7/8/1975

Tȟuŋkášilayapi Richard Nixon wóoglake káǧiŋ na Ikčé Oyáte kiŋ iglúhapi na ečhél iglóayapi kta iyéčheča kéye. Na tȟokátakiya héčhel Míla Háŋska wóitȟaŋčhaŋ kiŋ wičhákhuwapi kta kéye.

 

7/9/1776

Tȟuŋkašilayapi tȟokáhe George Washington akíčhita itȟáŋčhaŋ tȟáŋka tȟáwa kiŋ wičhákhiŋ na Míla Háŋska Iglúhapi Wówapi waŋ lečhála owápi kiŋ akíčhita eyá Wíta Háŋska él okíčhize uŋ khiwítayapi na iglúwiŋyeyapi kiŋ hótȟaŋiŋyaŋ wičhákiyawa wičháši.

 

7/10/1998

Sápauŋ Owáčhekiye wakȟáŋyeža šíkšil owíčhakiȟ’aŋpi owáyasu wičhóȟ’aŋ kiŋ: Dallas Sápauŋ Okáške kiŋ wóyasu waŋ aglíheyapi na akáŋwauŋyaŋpi hokšíla tkȟá napčíyuŋka wačhékiye wičháša waŋ šikšíl owíčhakiȟ’aŋ čha mázaska kȟoktášiča 23.4 wičhákikpamni wičháši.

 

7/11/1804

Míla Háŋska Tȟuŋkášilayapi Íyokhihe Aaron Burr Mázaska Awáŋyaŋka Itȟáŋčhaŋ Alexander Hamilton mázawakȟaŋ uŋ kičhízapi. Burr Hamilton šogyá ó na íaŋpetu kiŋ Hamilton t’é.

 

7/12/1561

Moscow Otȟúŋwahe ektá Saint Basil tȟa-ówačhekiye kiŋ yuwákȟaŋpi. Owáčhekiye k’uŋ otȟúŋwahe čhokáta híŋ na líla ówaŋyaŋg wašté čha íyečhana líla očháštȟaŋiŋ.

7/13/2013

George Zimmerman kȟoškála waŋ Trayvon Martin ečíyapi čha kat’íyeye k’uŋ hé owáyasu él iyáuŋpephičá šni kéya yasúpi.

 

7/14/1874

Chicago otȟúŋwahe kiŋ átaya kiníl ȟugnáǧe. Pȟéta tȟáŋka waŋ makȟáošpe wikčémna tópa sáŋm šakówiŋ ȟugnáǧe, thípi tȟáŋka opáwiŋǧe šaglóǧaŋ sáŋm iyáye iyáyustagya. Na agná wikčémna núŋpa t’ápi.

 

7/15/2006

Twitter eyápi kiŋ hé ótȟokaheya yuótȟaŋiŋpi. Oȟ’áŋkȟoya ičháǧiŋ na íyečhani makȟásitomniyaŋ “social media platform” tȟáŋka ȟče kigléǧiŋ kte.

 

7/16/1945

Manhattan Wóečhuŋ: Míla Háŋska tȟuŋkášilayapi kiŋ tȟéhaŋ anáȟmala škáŋpi yuŋkȟáŋ tȟoká wókaza napȟóbyapi wípȟe waŋ iyútȟapi, Alamagordo, NM ikhíyela.

 

7/17/1975

Wičháȟpi watá núŋm, Míla Háŋska tȟáwa waŋ (“Apollo” héčha) na Soviet tȟáwa waŋ (“Soyuz” héčha) makȟá iwáŋkab íčhikȟoyagyapi. Hé ótȟokaheya héčhetu.

 

7/18/64AD

Eháŋk’ehaŋ Rome otȟúŋwahe ektá Pȟéta Tȟáŋka eyápi kiŋ hé íčat’a waȟúgnaȟye. Šákpe-čhaŋ heháŋyaŋ ilé, na otȟúŋwahe kiŋ okhíse iháŋgye. Nakúŋ óta t’ápi.

 

7/19/1701

Iroquois Oyáte Okȟólakičhiye itȟáŋčhaŋ kiŋ Nanfan Wólakȟota eyápi kiŋ él čhažé oígwapi. Héčhel makȟóčhe tȟáŋka waŋ Ohio Wakpá iwáziyata yuŋká čha Šagláša Oyáte kiŋ tȟáwawičháyapi.

7/20/1969

Ótȟokaheya wičháša eyá Haŋhépi Wí ektá ihúŋnipi na akáŋ mánipi. Neil Armstrong é čha tȟoká él čhaégle. Hé “Wówaȟwala Mniwáŋča” ektá héčhetu.

 

7/21/365AD

Tȟáža tȟáŋka waŋ Alexandria, Egypt átayakel iháŋgye. Táku kaíčhaǧe kiŋ hé makȟáčhaŋčhaŋ waŋ líla waš’áka čha. Otȟúŋwahe kiŋ imáhel kȟoktópawiŋǧe záptaŋ t’ápi na ikhíyela 45,000 sótapi.

 

7/22/2003

Míla Háŋska kiŋyékhiyapi akíčhita eyá čhasmú makȟóčhe (Iraq) él akíchita oónakižiŋ waŋ étȟakpapi na Saddam Hussein čhiŋkšítku núŋm, Uday na Qusay ewíčhakiyapi kiŋ, wičhákiktepi, na tȟakóžakpaku waŋ nakúŋ.

 

7/23/1995

Wičháȟpi siŋtétȟuŋ waŋ Hale-Bopp ečíyapi čha oyúȟlokapi. Íomakȟa kiŋ makȟátaŋhaŋ ištá-ikčéya tȟaŋíŋ kte.

 

7/24/1911

Inca oyáte otȟúŋwahe waŋ líla tȟéhaŋ tókȟaȟ’aŋ úŋ čha Machu Picchu eyápi čha ȟeyáta phiyá oyúȟlokapi. Hiram Bingham III ečíyapi waŋ tȟoká iyéye.

 

7/25/1965

Newport Folk Festival ektá Bob Dylan ótȟokaheya čhaŋkáhotȟuŋpi wakȟáŋgli waŋ úŋ na líla óta iyókiphipi šni na aš’ápi.

 

7/26/2016

Šúŋšuŋla Wóokhuwa Okȟólakičhiye kiŋ Hillary Clinton kaȟníǧapi kiŋ hé yusútapi. Hé ótȟokaheya wíŋyaŋ waŋží héčhel watȟéšlagkičatȟúŋpi.

 

7/27/1890

Itówapi káǧa waŋ Vincent van Gogh ečíyapi k’uŋ hé mázawakȟaŋ ikíkču na kat’íyeič’iye. Hetáŋhaŋ núŋpa-čhaŋ yuŋkȟáŋ t’é.

 

7/28/1976

Makȟáčhaŋčhaŋ waŋ líla tȟaŋká čha China él paŋȟyá wawíhaŋgye, iyótaŋš Tangshan otȟúŋwahe él. Átayakel 242,769 t’ápi na 164,851 úŋtȟuŋpi.

 

7/29/1981

Šagláša Makȟóčhe él Wičhášayatápila Charles na Diana Spencer wakȟáŋkičhiyúzapi. Kȟoktášiča opáwiŋǧe šakówiŋ wičhítenaškáŋškaŋ ogná waŋyáŋg yaŋkápi.

 

7/30/1863

Míla Háŋska phuthíŋhiŋ sápa eyá épi naháŋ ikčé wičháša itȟáŋčhaŋ tóna (Susúni itȟáŋčhaŋ Pocatello kȟóya) Čhaŋšúška Wólakȟota kiŋ čhaž’óigwapi.

 

7/31/2012

Nuŋwáŋ akíčhiyapi wičháša waŋ Michael Phelps ečíyapi kiŋ hé maswánap’iŋ iháŋkeya óta iglámna na uŋ chažé tȟáŋka ohíič’iye.

 

8/1/2007

Minneapolis él čhaŋkú tȟáŋka čhéyaktȟuŋpi waŋ Ȟaȟáwakpa iwáŋkab yuŋká čha onážužu iyéyiŋ na óta úŋtȟuŋpi naíŋš iyéčhiŋkíŋyaŋka ečhékčhe oyátȟakapi.

 

8/2/1934

Adolf Hitler hé ótȟokaheya Iyášiča itȟáŋčhaŋ ihúŋni, ičhíŋ Iyášiča tȟuŋkášilayapi Paul von Hindenburg uŋgnáhelaka t’á čha tȟóakaŋke kiŋ okȟáŋ.

 

8/3/1492

Christopher Columbus tȟawíčhaša ób Eháŋni Spayóla Makȟóčhe etáŋhaŋ wiyóȟpeyatakiya-itókaǧatakiya watób iyáyapi, waátuŋwaŋpi na pȟáza ignípi kta čha.

Lé Aŋpétu Kiŋ, Eháŋni

"Lakȟól wičhóȟ’aŋ uŋ Lakȟóta wakȟáŋyeža na théča na thiwáhe kiŋ wíyokihiwičhúŋyaŋpi na héčhel wičhóthi ečhékčhe oyáte kiŋ wičhózani na wówaš’ake yuhá mánipi kte, na Lakȟól oúŋyaŋpi na Lakȟól wóčhekiye na Lakȟól’iyápi kiŋ slolkíyapi kte."

 

Matthew Rama: mrama@thundervalley.org,

Peter Hill: peter@thundervalley.org

Cherella Hughes: cherella@thundervalley.org