Lakȟóta Oyáte kiŋ ‘Iwíčhakte Pȟežúta’ Kičhí Kičhízapi


Čhaŋnápȟopa Wí iákešagloǧaŋ, 2016

Natalie Hand lé owá

Okášpe Tȟokáhe

WAZÍ AHÁŊHAŊ – Haŋíyačhiŋkešni tuwá Julie Richards thí kiŋ ahí-katóto éyaš nihíŋčiye šni. Richards kȟoškálaka na wikȟóškalaka óta ówičhakiyiŋ na šna oónakižiŋ waŋ wičhákičiyuha čha tókhiŋš akhé héčha waŋží wóokiye olé hí kéčhiŋ. Hó éyaš sémni waŋ hí uŋ hé ikčéya hí šni na ečháŋleš šilwáčhiŋ.

Sémni uŋ hé tȟoškáye. Richards thiyópa kiŋ kiyúǧaŋ na wáŋčag ognákiŋ na tókhiya áye ší, na líla kitáŋ. Richards wičála šni yuŋkȟáŋ héčhena mázawakȟaŋ waŋ ité apáha na paǧéyiŋ na wíyuŋȟ iyéye; tákuwe iwíčhakte pȟežuta (wašíčuiya “meth”) iwóglag ománi na anápte wačhíŋ kiŋ hé.

Richards heyé, “Tókhiyani ámniŋ kte šni képȟe k’uŋ héhaŋ bléze šni hiŋglé. Naǧíhaha s’eléčheča na Tȟuŋkášilayapi Wapási Wičháša ektá mníŋ na aóblakiŋ naíŋš blaátȟaŋiŋ kta héči slolyá čhíŋ. Čha yucháŋlasni wačháŋmi na Tȟuŋkášilayapi Wapási Wičháša (wašíčuiya FBI) ób wówaši ečhámuŋ šni képhiŋ na éeye íŋše Oyáte kiŋ ówičhakiyiŋ kte ȟčiŋ waškáŋ kéya owákiyake. Kȟáŋšniyela haŋkéya blawáčhiŋksapa čha iyáye,” eyé.

Wazí Aháŋhaŋ Oyáŋke kiŋ ithímahel kȟoktópawiŋǧe wikčémna núm sáŋm záptaŋ thípi naháŋ iwíčhakte pȟežúta lečhálake s’e hihúŋni kiŋ uŋ ótaȟčiŋ líla nihíŋčiyapi, na tókhel ȟ’áŋpi kte kiŋ iyúkčaŋpi.

Richards ečíyapi uŋ hé waníyetu wikčémna tópa sáŋm záptaŋ. Čhiŋčá kiŋ tópapi na tȟakóžakpaku kiŋ yámnipi. Hékta waníyetu yámni k’uŋ héhaŋ čhuŋkšítku tȟokápȟa kiŋ tȟókeča áya čha akíčibleza kéye. Uŋgnáhela wamánuŋ na šna nihíŋčiyakel úŋ s’a, na agná okó tóna heháŋhaŋyaŋ tókȟaȟ’aŋ úŋ kéye. Čháŋna šna iyé čhiŋčá kiŋ húŋku na kȟúŋšitku kiŋ aíȟpewičhaye.

Heyé, “Aŋpétu waŋ él mičhúŋkši kiŋ é na tȟa-wíčhaša kiŋ iwíčhakte pȟežúta úŋpapi čha íyašlalwičhuŋyaŋpi. Tȟoká ektá wičákȟewala owákihi šni, na éeya wáŋčala ečhúŋpi séča kémič’iye. Hó éyaš héčhel sáŋm wablúšiča-haŋ čha awákibleziŋ na haŋkéya itóhewaye,” eyé.

Wazí Aháŋhaŋ Oyáŋke kiŋ lél óta pȟežúta šíča kiŋ lé iwóglag-kapíŋpi, iyótaŋš otákuye waŋží khičháŋye háŋtaŋš, wóišteče yawápi čhaŋkhé.

Richards isáŋm heyé, “Eháŋni, wičhóthi kiŋ él tuwé waŋží šil’óȟ’aŋ čháŋšna, wáŋčagna kiyútȟaŋiŋpi na šna íčat’a iyópȟeyapi. Leháŋl, wičhóȟ’aŋ kiŋ hé uŋkákupi kte héčha,” eyé.

Okášpe Ičínuŋpa

Wíŋyaŋ Waŋžíla Kihélake

Richards heyé, “Mičhúŋkši kiŋ iháŋg’ič’iya-hiŋ na miyé kiŋ átaš wíyowakihi šni s’élečheča. Oȟ’áŋkȟoya šíl áye, éyaš tukténi wóokiye iyéya okíhi šni s’elé. Čha hékta waníyetu yámni uŋ héhaŋ, okȟólakičhiye waŋ wakáǧiŋ na “Mothers Against Meth” eyá čhažéblate. Líla tȟéhaŋ iwíčhakte pȟežúta hé iwápasi – tóškhe káǧapi na tókheškhe wičhátȟaŋčhaŋ na wičhótȟawačhiŋ na wičhánaǧi kiŋ wičháyušiče kiŋ hená.”

Nakúŋ Richards Ité Wówapi oínažiŋ waŋ lé yutȟáŋiŋ kta čha káǧe. Heyé, “Oínažiŋ kiŋ lé él tóna thítakuye kiŋ iwíčhakte pȟežúta khičháŋyaŋpi héči hená úpi na waéyapi naíŋš čhaŋtét’iŋskičhiyapi naíŋš wóokiye lápi okíhipi. Naháŋ nakúŋ él akhíuŋyaŋpi yuŋkȟáŋ ȟná uŋhíŋglapi na iwíčhakte pȟežúta wíyopȟeyela kiŋ lená wičhúŋyuatȟaŋiŋpi na wičhúŋkišičapi kte,” eyé.

Richards oglákiŋ naháŋ haŋíyokpaza čháŋna šna Wazí Aháŋhaŋ él húŋȟ ób tukté čhaŋkú k’éyaš ognágna wákhil ománi kéye. Owáštečake háŋtaŋš makȟámaniyaŋ yápi. Watóhaŋl šna išnála ečhúŋ, naíŋš otákuye tónala ób ománi. Naháŋ, wičhótȟila eyá él óta pȟežúta šíča khičháŋyaŋpi načhéča čha él šna wákhil škáŋpi. Tȟéčake čiŋ tóna iwíčhakte pȟežúta ayúštaŋpi čhíŋpi kiŋ hená é čha Richards ówičhakiyiŋ kte ȟčiŋ kéye.

Wazí Aháŋhaŋ Oyáŋke kiŋ léčhetkiya iwíčhakte pȟežúta hé líla hiyú, na čhaŋksáyuha kiŋ anáptapi okíhipi šni s’eléčheča kiŋ hé uŋ Richards na tuwáwaka nakúŋ líla kȟáŋt’api kéyapi.

Hó éyaš Oglála Lakȟóta Čhaŋksáyuha Okȟólakičhiye kiŋ íŋš-eyá kȟáŋt’api. Oyáŋke kiŋ makȟópašpe waŋ Connecticut eyápi kiŋ hé íŋskokeča, tkȟá čhaŋksáyuha kiŋ líla čónalapi, čha iyótiyekiyapi. BIA Pȟežúta Šíča Anáptapi Okȟólakičhiye kiŋ tuwá Wazí Aháŋhaŋ-ta yešípi (Algin Young ečíyapi, Mnilúzahaŋ Otȟúŋwahe etáŋhaŋ). Hé wíuŋyuŋǧapi kta mas’áuŋkipȟapi éyaš uŋkáyuptapi šni.

Leháŋl Wazí Aháŋhaŋ Okáške Thípi kiŋ áta iwíčhakte pȟežúta khičháŋyaŋpi kiŋ opúze s’eléča škhé.

Sgt. Rhonda Talbot, čhaŋksáyuha itȟáŋčhaŋ waŋ, leyé, “Waná waníyetu wikčémna heháŋyaŋ okáške thípi kiŋ lél wówaši ečhámuŋ. Na hékta ómakȟa uŋ héhaŋ, toná iwíčhakte pȟežúta úŋpi na kašká éwičhuŋgnakapi kiŋ sáŋm líla óta hiŋglápi. Okó iyóhila, zaptáŋ naíŋš hé isáŋmya owíčhuŋkoyuspapi s’eléčheča,” eyé.

Norma Rendon, OST Šilyá Owíčhakiȟ’aŋpi Ówičhakiye Okȟólakičhiye Itȟáŋčhaŋ kiŋ, heyé, “Leháŋl wíŋyaŋ na wakȟáŋyeža kiŋ theȟíya wičhákhuwapi kiŋ hé sáŋm šíčiŋ na sáŋm wókȟokipȟeka ayé,” eyé.

Mnilúzahaŋ Otȟúŋwahe kiŋ oyáŋke kiŋ ikhíyela yaŋká yuŋkȟáŋ hél nakúŋ óta héčhel ayáič’iyapi na ošúŋgye ophíič’iyapi škhé. Mnilúzahaŋ Otȟúŋwahe Čhaŋksáyuha kiŋ oyákapi ečhíyataŋhaŋ iwíčhakte pȟežúta kiŋ óta wičháyušičiŋ na nakúŋ leháŋl thíkičhiktepi kiŋ líla óta kéyapi.

Lakȟóta Makȟóčhe Wótȟaŋiŋ Wówapi lé uŋúŋkhiyapi

www.lakotacountrytimes.com/news/2016-02-18/Front_Page/Lakota_people_battle_methamphetamines.html